Nedostatek železa a deprese: co říká výzkum o psychice

Srdce, které se rozbuší cestou do schodů, hlava, která se nedokáže soustředit, večer úplné vyčerpání, a spánek přesto nepřichází. Cítíte se bez nálady a neklidná, aniž byste věděla proč, a možná jste někde četla, že nedostatek železa a deprese spolu souvisí. Je to pravda? A pokud máte feritin nízký, stačí železo, abyste se cítila líp?

V článku se poctivě podíváme na to, jak spolu souvisí nedostatek železa a deprese, a také úzkost: co říká výzkum, jaké psychické a neurologické potíže může nedostatek železa způsobit, jak poznat, jestli se vyplatí testy, a kdy je naopak potřeba hned jiný druh pomoci. Žádné sliby: železo je důležité, ale duševní zdraví si zaslouží vlastní péči.

Může nedostatek železa způsobit úzkost?

Ne ve smyslu skutečné úzkostné poruchy: úzkost má mnoho příčin a nedostatek železa mezi uznávané nepatří. Nedostatek železa ale může vyvolat tělesné potíže velmi podobné úzkosti, jako je bušení srdce, dušnost, únava a špatný spánek, a může ztížit zvládání úzkosti, která už je přítomná.^[1][3]

Mechanismus je pochopitelný. Když chybí železo, krev přenáší méně kyslíku a srdce pracuje víc: cítíte, jak buší, i při malé námaze. Tělo tyto signály čte jako poplach a mysl je často vykládá jako neklid. Studie z rozsáhlé zdravotní databáze na Tchaj-wanu zjistila, že dospělí s anémií z nedostatku železa měli v dalších letech častěji diagnózu úzkostné poruchy, deprese nebo poruchy spánku než podobní lidé bez anémie.^[3] Jde o observační studii: ukazuje souvislost, neprokazuje, že by příčinou bylo nízké železo.

Nedostatek železa a deprese: jaká je souvislost?

Některé observační studie nacházejí depresi častěji u lidí s anémií z nedostatku železa, příčinný vztah ale neprokazují. Únava z nedostatku železa může připomínat depresivní náladu a oba problémy se mohou sčítat. Depresi je potřeba rozpoznat a léčit samostatně, ne jen železem.^[3]

Obdobím, kdy se tyto roviny často prolínají, jsou měsíce po porodu: ztráta krve, přerušované noci, kojení a velké emoční změny. Pokud se po narození dítěte cítíte skoro každý den na dně, řekněte to lékaři nebo porodní asistentce: kontrola železa je užitečná, ale stejně důležitá je podpora pro psychiku.

Proč je železo důležité pro mozek?

Mozek spotřebuje hodně kyslíku a energie a železo je potřeba pro obojí. Podílí se i na procesech, jimiž mozek vytváří některé chemické posly, například dopamin, a na tvorbě myelinu. Proto je v EU povoleno tvrzení: železo přispívá k normální kognitivní funkci.^[5]

Nejzajímavější údaj pro dospělou ženu pochází z placebem kontrolované studie se 149 ženami ve věku 18 až 35 let. Na začátku měly ženy s anémií z nedostatku železa horší výsledky v kognitivních testech než ženy s normálními zásobami a ženy s nedostatkem bez anémie byly někde mezi nimi. Po 16 týdnech byl vzestup feritinu spojen se zlepšením kognitivních výkonů.^[2] Studie je malá a měřila kognici, ne úzkost ani depresi, potvrzuje ale, že stav železa hraje roli i v tom, jak myslíme.

Jaké jsou psychické příznaky nedostatku železa?

Nejčastěji se uvádí psychická únava, potíže se soustředěním („mlha v hlavě“), podrážděnost, horší nálada, nižší odolnost vůči stresu a neosvěžující spánek. Jsou to nespecifické potíže: mohou souviset s nedostatkem železa, ale i se štítnou žlázou, stresem, nedostatkem spánku, jinými nedostatky nebo s úzkostnou či depresivní poruchou.^[1]

Tyto signály se často objevují spolu s „tělesnějšími“ příznaky nedostatku: víc padajících vlasů, lámavé nehty, bledost, studené ruce. Celkový přehled najdete v článku o příznacích nedostatku železa.

Úzkost, nebo nedostatek železa: jak poznat rozdíl?

Jen podle příznaků to sama nerozlišíte a často se obojí prolíná. Ke kontrole železa vedou dvě vodítka: bušení srdce a dušnost, které se objevují hlavně při námaze, a tělesná únava, která neodchází ani po spánku. Odpověď ale dají jen testy a vyšetření.^[1]

Některé situace nedostatek zpravděpodobňují: silná menstruace, nedávné těhotenství nebo porod, strava s malým množstvím masa a ryb, opakované diety, vytrvalostní sport. Pokud se v některé z nich poznáváte, dává smysl požádat lékaře o feritin. Pokud ale neklid přichází v náhlých vlnách se silným strachem, nebo vás provází měsíce bez ohledu na to, co děláte, je důležité řešit ho i po psychické stránce, ať vyjde feritin jakkoli.

Tip: po dva týdny si zapisujte, kdy se objevuje bušení srdce, neklid a únava: při námaze, v klidu, ve dnech menstruace, po kávě. Takový deník lékaři řekne mnohem víc než obecný popis.

Narušuje nízký feritin spánek?

Může, hlavně prostřednictvím syndromu neklidných nohou, který je častější při nízkých zásobách železa. Doporučení pro syndrom neklidných nohou berou v úvahu feritin a při rozhodování o doplňování železa používají vyšší hranice, než jaké jsou uvedeny ve výsledcích.^[4]

Narušený spánek zase zhoršuje úzkost, podrážděnost i soustředění: snadno tak vznikne bludný kruh. Pokud večer cítíte potřebu hýbat nohama, přečtěte si článek o syndromu neklidných nohou.

Jaké testy udělat, když se cítíte v úzkosti a unavená?

Užitečná první kontrola zahrnuje feritin, krevní obraz a CRP, spolu s TSH pro štítnou žlázu, která je častou příčinou úzkosti i únavy. Lékař může podle potíží přidat vitamin B12, glykémii nebo další testy. Feritin pod 30 µg/l ukazuje na nedostatek i při normálním hemoglobinu.^[1]

Pokud už výsledky máte, jak hodnotu číst a jaké jsou hranice, najdete v článku o nízkém feritinu. Pamatujte, že referenční rozmezí vytištěné na výsledku se liší laboratoř od laboratoře: platí rozmezí vaší laboratoře.

Když je feritin nízký, přejde úzkost se železem?

To slíbit nelze. Pokud část vašich potíží souvisí s nedostatkem, třeba únava, bušení srdce při námaze nebo potíže se soustředěním, může pomoci obnovit zásoby spolu s lékařem: energie se někdy zlepší během několika týdnů, feritin obvykle potřebuje 8–12 týdnů, aby stoupl. Úzkostná nebo depresivní porucha ale potřebuje vlastní léčbu.^[1]

V praxi je dobré jít oběma cestami současně. Lékař nedostatek potvrdí, hledá jeho příčinu a poradí, jak železo doplnit; s úzkostí a depresí může pomoci psycholog, psychoterapie a v případě potřeby léky předepsané specialistou. Pokud už léky na úzkost nebo náladu užíváte, nevysazujte je a neměňte dávku jen proto, že jste zjistila nízké železo.

Kdy hledat pomoc hned?

• pokud máte myšlenky na sebepoškození nebo na to, že už nechcete žít: volejte hned 155 nebo 112, případně Linku první psychické pomoci 116 123, a řekněte to někomu, komu důvěřujete,
• pokud máte bolest na hrudi, náhlou dušnost nebo omdléváte: nepovažujte to automaticky za úzkost, volejte 155,
• pokud se déle než dva týdny skoro každý den cítíte na dně, prázdná nebo v úzkosti: objednejte se k praktickému lékaři nebo psychologovi,
• pokud se záchvaty paniky opakují nebo kvůli nim začínáte nějaká místa a situace vynechávat,
• pokud jste těhotná nebo nedávno po porodu a nálada se výrazně změnila.

Nedostatek potvrzen: jak s lékařem vybrat železo?

Pokud testy nedostatek potvrdí, o dávce, formě a délce doplňování rozhoduje lékař, který vám řekne i to, kdy feritin znovu zkontrolovat, obvykle po 8–12 týdnech. Před začátkem uveďte všechny léky, které užíváte: železo snižuje vstřebávání některých z nich, například levothyroxinu, a je potřeba ho brát s odstupem několika hodin.

Nejvíc rozhoduje pravidelnost: železo, po kterém je vám zle nebo máte zácpu, často po pár týdnech skončí v šuplíku. Časy a kroky popisuje článek jak doplnit železo, srovnání jednotlivých forem najdete v článku jaké železo vybrat.

Abyste se na návštěvu připravila se správnými otázkami o železe, můžete si stáhnout náš bezplatný 20stránkový průvodce feritinem.

Časté otázky

Zdroje

1. Iolascon A. et al. Recommendations for diagnosis, treatment and prevention of iron deficiency and iron deficiency anaemia. HemaSphere (EHA). 2024;8(7):e108. doi.org
2. Murray-Kolb LE., Beard JL. Iron treatment normalizes cognitive functioning in young women. Am J Clin Nutr. 2007;85(3):778–787. doi.org
3. Lee HS., Chao HH., Huang WT. et al. Psychiatric disorders risk in patients with iron deficiency anemia and association with iron supplementation medications: a nationwide database analysis. BMC Psychiatry. 2020;20:216. doi.org
4. Allen RP., Picchietti DL., Auerbach M. et al. Evidence-based and consensus clinical practice guidelines for the iron treatment of restless legs syndrome/Willis-Ekbom disease in adults and children: an IRLSSG task force report. Sleep Med. 2018;41:27–44. doi.org
5. Nařízení Komise (EU) č. 432/2012, kterým se zřizuje seznam schválených zdravotních tvrzení při označování potravin. eur-lex.europa.eu